V této kapitole se dozvíte o šíření informací v cestovním ruchu, které probíhá na základě vzájemné výměny informací, nebo-li informačního toku. Blíže se seznámíte s realizací a členěním informačních a rezervačních systémů, přičemž větší prostor je věnován mezinárodním informačním a rezervačním systémům.

Informační toky v cestovním ruchu probíhají ve dvou úrovních. Jednu úroveň tvoří samotní poskytovatelé informací v cestovním ruchu, tj. subjekty cestovního ruchu jako jsou cestovní kanceláře, poskytovatelé ubytování, dopravci, turistická informační centra, zástupci státní správy a samosprávy, destinační management atd.. Mezi těmito subjekty dochází k více či méně řízené výměně informací, které posléze vstupují do tzv. primárního informačního toku, jež probíhá mezi první a druhou úrovní. Jinými slovy řečeno, druhá úroveň se týká samotných příjemců služeb, resp. informací, cestovního ruchu, jež zachycuje interakci mezi poskytovateli a samotnými příjemci (viz primární informační tok).

Ze schématu dále vyplývá, že dochází také ke zpětnému toku informací, viz sekundární informační tok, který je neméně významný z hlediska celého systému informačních toků. Tato zpětná vazba pocházející od příjemců informace pomáhá samotným poskytovatelům zjistit, zda nabízená informace je kvalitní, zda je poskytována v dostatečném množství (kvantitě) či zda příjemcům vyhovuje zvolená forma (typ) informace.

Z hlediska optimálního fungování informačně-komunikačních systémů, mezi které patří i informační a rezervační systémy, by měla probíhat oboustranná komunikace, resp. vzájemná výměna informací, jak to ukazuje výše uvedené schéma.

Důležitým zdrojem informací pro cestovní ruch jsou informačně-rezervační systémy, jejichž základní stavební jednotkou jsou data (informace), které procházejí již výše prezentovaným procesem zpracování.

Informačně-rezervační systémy (často nazývané pouze jako informační systémy) existují sice i oddělení jako informační systém a rezervační systém, ale v rámci cestovního ruchu není vhodné je oddělovat, protože se navzájem velice dobře doplňují. Informační systém, jakožto souhrn všech řízených dat, informací, znalostí a informačních toků, pomáhá návštěvníkovi vyhledat a seznámit se s požadovanými informacemi a rezervační systém umožňuje požadovanou informaci (službu) přímo rezervovat.

Smyslem informačních a rezervačních systémů je organizační a datové propojení mnoha subjektů cestovního ruchu (destinační management, TIC, podnikatelské subjekty, veřejná správa a samospráva atd.) a zároveň zlepšení úrovně a komplexnosti nabídky služeb a informací. Jak informační, tak rezervační systémy mohou být realizovány na lokální úrovni nebo na počítačové síti (intranet, extranet, internet).

Propojení počítačových sítí z pohledu organizace (subjektu cestovního ruchu), který je poskytovatelem informací, zobrazuje předešlý obrázek. Na úrovni organizace je propojení mezi jednotlivými počítači pomocí intranetu, který umožňuje uživatelům uvnitř organizace používat, vyhledávat a sdílet informace a dokumenty. Samotná organizace však může být současně propojena a sdílet informace se svými smluvními partnery, a to na základě extranetu. V případě poskytování informací široké veřejnosti se využívá sítě Internet, která umožňuje napojení na další subjekty (nejen) cestovního ruchu a především na konečné uživatele.

Z hlediska plošného pokrytí můžeme tyto informační systémy rozdělit na lokální rezervační systémy, regionálně informačně-rezervační systémy, celostátní informačně-rezervační systémy a na mezinárodní úrovni to jsou počítačové rezervační systémy a globální distribuční systémy.

Lokální rezervační systémy pracují buď na izolovaném počítači nebo na lokální (místní) počítačové síti, resp. intranetu. Tyto systémy jsou tedy přístupné pouze individuální subjektů cestovního ruchu (cestovní kanceláře, hotely, TIC atd.) a nejsou zpřístupněny veřejnosti. Konkrétněji se jedná o systémy, které umožňují provádět rezervace a prodej vstupenek.

Regionální informačně-rezervační systémy jsou různě silně propojené a koordinované celky skládající se z různých částí, umístěných v regionu i mimo region. Tyto části zejména představují počítačové informační systémy, síť turistických informačních center, značení a dodatečné informace u turistických stezek a cyklotras, mapy, plány ve městech atd.

Regionální informačně-rezervační systémy jsou provozovány na počítačových sítí, které fungují na principu extranetu nebo internetu. Rozdíl mezi těmito způsoby přenosu a sdílení dat je v přístupu jednotlivých subjektů cestovního ruchu k informacím. Zatímco internetová síť je přístupná prakticky celé široké veřejnosti, v případě extranetu se jedná o síť spojující individuální subjekt cestovního ruchu s jeho zákazníky a partnery.

Existence regionálního informačně-rezervačního systému je opodstatněna jeho výrazným vlivem na různé segmenty jeho pravidelných, nepravidelných i náhodných (jednorázových) uživatelů, mezi něž patří nejen potenciální i aktuální návštěvníci regionu, ale také další subjekty cestovního ruchu, jako např. destinační management, veřejná správa, místní i externí podnikatelé v cestovním ruchu, rezidenti, novináři atd.

Regionální informačně-rezervační systémy přímo ovlivňují zvýšení rozsahu a kvality služeb poskytovaných návštěvníkům, flexibilní možnost vyhledání relativní informace, nabídku rezervace služeb několika způsoby včetně, on-line rezervace, a podporu elektronické komerce. Vedle relativně zřejmých přímých vlivů jsou neméně významné jeho vlivy nepřímé, které podporují plánovitý dlouhodobě udržitelný rozvoj cestovního ruchu v regionu. Kvalitní regionální informačně-rezervační systém ve spojení s informačním systémem státní správy zvyšuje kvalitu managementu cestovního ruchu v regionu na úrovni nekomerčních i komerčních regionálních orgánů a institucí i jednotlivých subjektů cestovního ruchu a nabízí využití svých výstupů při územním plánování a tvorbě samostatných i vzájemně navazujících produktů cestovního ruchu. Regionální informačně-rezervační systém zrychluje a zefektivňuje spolupráci subjektů v regionu, vytváří spolehlivý informační základ pro propagaci regionu v různých médiích, jeho budování podporuje standardizaci v software a informačních projektech, vede ke zlepšení využití služeb v obcích, městech a regionech atd.

Hlavní úlohou celostátního informačně-rezervačního systému je zajištění vzájemného propojení jednotlivých existující regionálních informačně-rezervačních systémů. Realizace vzájemného propojení těchto systémů je uskutečňována pomocí internetové sítě.

Funkcí celostátního informačně-rezervačního systému okamžité zjištění rozsahu volné kapacity poskytovaných služeb, včetně jejich rezervace, a další podrobné vyhledání požadované informace či služby.

Funkce celostátního informačně-rezervačního systému nebude zcela naplněna, pokud by nebylo zajištěno technické a organizační zdokonalení internetové sítě s postupným vytvářením tzv. informační superdálnice, aby se tak mohl na daný systém napojit kdokoli (jednotlivec i podnik) a pomocí počítače mohl komunikovat, obchodovat a získávat informace.

Počítačové rezervační systémy (CRS – Computer reservation system) mezinárodního měřítka byly založeny leteckým společnostmi v 70. letech 20. století. Zpočátku byly provozovány na intranetové počítačové síti, kdy sloužili jako podpora vnitřní organizace letecké společnosti v podobě řízení zásob, administrativy atd. Postupem času a s rostoucí konkurencí byly tyto rezervační systémy zpřístupněny i partnerským subjektům z oblasti cestovního ruchu, a to přes extranet, případě Internet. Smluvní dodavatelé a partneři tak měli přístup k aktuálním informacím pocházejících z databází leteckých společnosti, které zahrnovaly letecká spojení, letecké řády, ceny letů apod. CRS jsou páteřním systémem pro digitalizaci letecké dopravy.

Nástup globalizace a snaha získat (uchovat si) zákazníky vedla v 80. letech 20. století letecké společnosti k tomu, že z počítačových rezervačních systémů vyvinuly tzv. globální distribuční systémy (GDS). Tyto systémy měli primárně rozšířit funkci CRS, a to rozšířením a zkvalitněním nabízených služeb svým zákazníkům.

GDS tak umožňují nejen přístup k databázím s aktuálními informacemi o letecké dopravě, ale navíc nabízejí informace a rezervace dalších služeb cestovního ruchu a turistických produktů (např. ubytování, půjčení auta, zájezdy apod.). GDS jsou mimo to komunikačním prostředkem mezi zřizovateli systému a cestovními kancelářemi. Neméně podstatnou službou GDS je neustálý zákaznický servis týkající se jak odletů tak cílových destinací.

GDS jsou realizovány pomocí internetové sítě a terminálů rozmístěných po celém světě, na které jsou připojeny jednotlivé subjekty cestovního ruch. Samotná obsluha systému je založena na využívání kódů služeb, letišť, tarifů, leteckých společností apod. Jeden ze způsobů zpracování informace zadané konečným uživatelem do systému GDS je znázorněn na následujícím obrázku.

Za světově nejznámější globální distribuční systémy jsou považovány systémy Amadeus, Galileo, Sabre a Worldspan. Mezi další GDS patří např. Infini, který operuje na japonském a asijském trhu či GDS Abacus, který působí v Asii a Pacifiku.

Amadeus
Původem evropský globální distribuční systém GDS Amadeus byl založen v roce 1987 leteckými společnostmi Air France, Iberia a Lufthansa. V dnešní době má zastoupení ve 132 zemích světa, a to především v Evropě a Jižní Americe. Významné postavení má i v USA, Africe a Asii.

Na síť 200 000 terminálů je napojeno 57 000 cestovních kanceláří, které využívají služeb 470 leteckých společností, 58 500 hotelů a kolem 50 majitelů půjčoven aut. Kromě typických služeb globálních distribučních systémů poskytuje GDS Amadeus i elektronickou komerci na www a další specifické softwarové produkty.

Galileo
Celosvětový GDS Galileo byl založen v roce 1971 převážně evropskými leteckými společnostmi ve spolupráci s americkými leteckými přepravci (Swissair, British Airways, KLM, Alitalia, United Airlines). Stejně jako ostatní globální distribuční systémy i Galileo se zaměřuje na tvořbu specifických softwarových produktů typu CustomFares, Galileo ProHost apod.

GDS Galileo provozuje 160 000 terminálů a spolupracuje se 4 4000 cestovními kancelářemi, přes 400 leteckých společností a 23 provozovateli půjčoven aut. V současné době má GDS Galileo zastoupení ve 116 zemích světa a společně s GDS Amadeus zaujímá významné postavení v Evropě, kde jsou jeho hlavními trhy Nizozemí, Velká Británie a Švýcarsko. Dále je rozšířen v USA, Kanadě a Jihoafrické republice. Své zastoupení má GDS Galileo i v České republice.

Sabre
GDS Sabre je nejstarším globálním distribučním systémem, který byl založen v roce 1 960 americkými leteckými společnostmi (AMP Corp., Američan Airlines). Vedle klasických služeb poskytuje Sabre specifické služby (produkty) jako internetová brána Travelocity a průvodce destinacemi Virtually ThereSM.

Ve světě je instalováno přes 300 000 terminálů ve 112 zemích, kterých využívá přes 60 000 cestovních kanceláří, 440 leteckých společností, 55 000 hotelů a na 50 půjčoven aut. Do systému mohou vstupovat i milióny zákazníků pomocí internetové sítě. Hlavním trhem Sabre jsou USA a v Evropě spolupracuje s GDS Amadeus a Galileo.

Na webové adrese http://www.sabre.com si vyzkoušejte veřejně přístupný produkt Travelocity. Pokuste se nalézt nejlevnější spojení z Prahy (Prague) do Johannesburgu (hlavního města Jihoafrické republiky). Vyhledejte zpáteční spojení pro čtyřčlennou rodinu, tj. 2 dospělí a 2 děti, která a to včetně ubytování v penzionu či tříhvězdičkovém hotelu na týden.

Worldspan
Nejmladším ze čtveřice světově nejznámějších a nejpoužívanějších globálních distribučních systémů je GDS Worldspan, který byl založen v roce 1990 americkými leteckými přepravci (Delta Air Lines, Inc., Northwest Airlines, Trans World Airlines, Inc.). Své zastoupení má v 90 zemích světa, a to zejména v zemích Evropy, Afriky a Středního Východu.

Přístup do systému Worldspan má 18 000 cestovních kanceláří, kterým je umožněno rezervovat letenky u 455 leteckých společností, u více než 40 společností pro půjčování aut a 39 000 hotelů.

Jeden z produktů dokonce umožňuje přímý přístup do rezervačních systémů lodních společností, kde je možné získat informace o dostupném spojení, ceně a charakteristice lodi.

Funkce informačních a rezervačních systémů. Proč jsou důležité? Již z ekonomické teorie víme, že nedostatek informací je jedním ze znaků nedokonalosti trhu. Proto by se mohlo zdát bezpředmětné zde opakovat, že pokud chce firma být konkurenceschopná (a to i v oblasti cestovního ruchu), musí mít k dispozici nezbytné informace.

K tomu, aby se informace mohly rychle a kvalitně šířit slouží právě informační a rezervační systémy, které umožňují zákazníkovi (návštěvníkovi) se v relativně krátkém čase dozvědět potřebné informace o vybrané službě a učinit rozhodnutí o koupi této služby v podobě její okamžité rezervace.

Informační a rezervační systémy šetří čas zákazníka, který není odkázán na přímé (osobní) kontaktování firmy, ale prostřednictvím IRS je mu umožněno provést požadované operace.

Informace jsou základní stavební jednotkou pro informační a rezervační systémy cestovního ruchu. Tyto systémy je možné na základě plošného pokrytí členit na lokální, regionální, celostátní a mezinárodní. Z celosvětového pohledu mají nezastupitelnou úlohu globální distribuční systémy, mezi které patří např. Sabre, Galileo, Amadeus či Worldspan. Podstatou globálních distribučních systémů je poskytování informací a rezervací služeb a produktů cestovního ruchu.